Loni u Ohridského jezera v Makedonii jsem kamarádům slíbil, že si uděláme pěkný výlet do Bulharska k Černému moři. Slíbil jsem také, že cestu naplánuji přes „hory, doly, černý les“ balkánskými státy. Nakonec jsme kvůli vydatným dešťům, které nás doprovázely většinu výletu, skončili u moře v Řecku kousek od poloostrova Chalkidiki – ale vůbec to nevadilo. Plány jsou přece od toho, aby se mohly měnit. Mělo nás jet ještě o něco více, ale kvůli práci a kvůli zdraví pár dobrých kamarádů muselo bohužel akci odříct. Sestava je tedy následující: Tonda-BMW R1200GS, Uzel-BMW R1200GS, Hovězák-BMW R1200GS, Dr.Žák-BMW R1200RT, Jirka-BMW R1200GSA, Joe-BMW R1150GS, Karlos-Yamaha XT660Z Ténére.
12.6.2014
Je krásné počasí. Sraz máme před 15h na dálniční Shellce u Podivína. Po „zdravici“ odjíždíme směr Bratislava. V Bratislavě chytáme neskutečně dlouhou kolonu. Jet autem, tak tam stojíme ještě teď. Pokračujeme na Gabčíkovo, Medveďov na hranice SK/H . Dále přes Gyor, nevyslovitelný Székesfehérvár, Szekszárd, Bataszék. U Bataszéku za železničním přejezdem odbočujeme z hlavní silnice doprava a míříme pryč mimo obydlí. Za chvíli se naskytne odbočka na šotolinu a po pár kilometrech nacházíme pěkný plácek mezi vinicemi. Během chvilky máme postavené stany a rozjíždí se žranice z domácích zásob – uzené, klobásky, 6 litrů vína, pivo…. Spát jdeme okolo půlnoci – „kdo se ráno nestydí – ten se večer nebavil“. Najeto cca 400km.
13.6. 2014
Vstáváme okolo 6,30h. Obloha je zatažená. Po snídani balíme „ležení“ a jedeme zpět na hlavní silnici do Bataszéku a dále na Mohács. Pak hranice H/HR u Udvaru. Začíná lejt – ale jakože hodně – jdeme do nemoků. Směr Osijek, Dakovo, Slavonski Samac. Tam chceme překročit hranice do Bosny. Celnice je však kvůli záplavám uzavřena a jsme posláni na přechod do Orasje. Tudy jsme sice nechtěli, jelikož ta cesta z Orasje na Tuzlu bývá neskutečně přetížená, ale nic naplat – jiný přechod po záplavách nefunguje. V zatáčkách se dost „brzdíme“, jelikož v tom lijáku ten balkánský vápenatý asfalt slušně klouže. Za Tuzlou přestává pršet. Před městečkem Kladanj v obci Stupari dáváme oběd – výbornou vývarovou polévku a 300g grilovaného masa. Pokračujeme směr Vlasenica, Miliči, pak silnice R452 (občas dobře rozbitá – skoro šotolina), jede se kolem obrovských lomů, před Srebrenicí doprava směr hranice se Srbskem v Bajina Bašta – moc pěkný úsek cesty. V Bajina Bašta překračujeme hranice, které tvoří řeka Drina. Odbočujeme směr národní park Tara a Peručko jezero. Stoupání a zatáčky nad Peručko jezero nemají chybu . A ty výhledy……super. Projíždíme národním parkem Tara (směrem na Mitrovac) – moc pěkné cesty a kopce. K večeru nacházíme malý kempík s degustací domácí hruškovice v obci Kremna. Majitel kempu je starý pán, který má přímo v přístřešku v kempu „palírnu“. Líbí se nám tam. Ani nerozděláváme stany – přespíme v přístřešku. Večer je zase ve znamení zábavy. „Večer šohaj – ráno šohaj“. Najeto cca 510km.
Super místa 
pokud by jsi měl příště nedostatek účastníků moc rád bych se přidal
