5.den 30.5.2011
Odjezd v 9,30h – jedeme se podívat na hráz Mavrovského jezera, a potom vystoupáme serpentinama nad Mavrovo a po náhorní planině dojíždíme do krásné vesničky Galičnik na úpatí velikého kaňonu. Hledáme cestu na dědinu Janče. Místní lidé, Ríšova i moje „Paní“ a i moje papírová mapa nás přesvědčují, že je to jen pěší cesta. Jdeme s Ríšem na průzkum a opravdu to nevypadá, že bychom to měli projet – spíše nám to připadá tak pro lehké enduro, krosku, koně nebo osla. Volíme tedy plán B a jedeme zpět směrem na Mavrovo. Těsně před tím, než začnou serpentiny dolů do Mavrova to stáčíme po kamenité cestě k lyžařským vlekům, které jdou vidět v dálce. Tudy jedeme po cca 40km dlouhé šotolinové cestě do obce Lazaropole. Cesta vede po horských planinách ve výšce od cca 1600 – 1900m.n.m., občas po úbočích kopců a údolí. Krásná příroda, nádherné výhledy, stáda ovcí, koňů. Za celou cestu potkáváme akorát dva pastevce, u kterých si ověřujeme, jestli jedeme správně. Zdají se nám opuštění, tak jim zkusíme alespoň zpříjemnit život tím, že jim chceme darovat jeden z půllitrů výtečné meruňkovice, které vezeme dostatečnou zásobu – s díky odmítají, protože mají „přísnou víru“. Po cestě často zastavujeme, fotíme, kocháme se. Držák a Ríša přezdívají svoje Metzeler Tourance na „zábavné gumy“, protože na občasných blátivých úsecích, hlavně některých výjezdech a sjezdech si užívají spoustu zábavy. Moje TKC nazývají naopak „nezábavnými“ a pohrdají jimi. Cca po čtyřech hodinách dojíždíme do Lazaropole a už po asfaltové cestě pokračujeme směrem na Ohrid. Před Ohridem si ještě dáváme výbornej oběd – neskutečně dobré grilované maso, plněné ovčím sýrem, obrovská mísa salátu, ogrilovaný papriky – no nedalo se to dojíst. Ohrid jako město nás nechává chladnými. Chceme si najít klidnější místo, kde zůstaneme dvě noci. Nacházíme je v městečku Peštani – soukromí s velkým balkónem, bazén – za 8€/noc. V nedalekém obchodě nakupujeme zásobu piva a pochutin a děláme si „pěkný večer“, z MP3 si pouštíme Tři sestry a je nám fajn. Najeto cca 190km.
6.den 31.5.2011
Ráno v pohodičce vyspáváme, nemusíme nikam spěchat. Po snídani cca v 10,30h vyjíždíme na výlet nádhernýma zatáčkama přes průsmyk mezi Ohridským jezerem a Prespanským jezerem, který vede přes národní park Galičica. Po cestě nádherný výhled na Ohridské a z druhé strany na Prespanské jezero. Často zastavujeme na focení. Užíváme si zatáčky. Dále pokračujeme do národního parku Pelister. Ríšova „Paní“ nás občas vede slušně rozblácenýma zkratkama, ale nakonec se dostáváme na pěknou kamenitou cestu po úbočí a končíme u nějakého horského hotelu. Pak ještě cesta po úbočí pod horu Pelister. Oběd na zpáteční cestě na naši základnu opět nemá chybu. Na večer si kupujeme místní víno, pistácie a opět si děláme „pěkný večer“. Najeto cca 180km.
Tondo,
díky za pěkné fotky a povídání. Přečetl jsem to jedním dechem
A říkám si - kdyby vás tři tak pozvali do TV studia a proložili jste ty laskominy vaším motorkářským povídáním, strčilo by to možná do kapsy všechny ty komerční Bohdalky, Pohlreichy, Babicy a spol.
A taky se mi moc líbí ty fotky z rugovské soutěsky. Úplně tam vidím Karu ben Nemsího na Ríhovi, hadžiho Halefa Omara i toho padoucha Žuta z šestidílného orientálního cyklu Karla Maye.
5.den 30.5.2011
už se těším,až se tam příští rok vydám....
S každým takovým cestopisem víc.....
