28.7. pátek - Den čtrnáctý – Jak jsme nedojeli k Balatonu – příjezd domů Novi Varos – Osjek – Budapest – Bratislava – Praha
Ujetá vzdálenost: 921 km
Ráno, něco málo před sedmou hodinou, pustila obsluha restaurace hudbu a my byli nuceni vstávat. Venku hrozivě lilo. Díky nepromokavým markýzám, pod kterými jsme spali, se nám vše podařilo sbalit pěkně v suchu. Když jsme viděli to počasí, změnili jsme plán. Cíl Balaton byl zrušen a mířili jsme rovnou domů. Oblékli jsme nemoky a vyrazili na chorvatskou dálnici směrem na Maďarsko. Celým Chorvatskem jsme projeli za vytrvalého deště.
Na maďarských hranicích jsme zakoupili dálniční známky a jeli dále směrem na Budapešť. Málem jsem zažil nemilé překvapení, v dešti a při vyšší rychlosti vzrostla GSu spotřeba tak, že jsem téměř nedojel k pumpě. GSo na panelu ukazovalo dojezd 2km a natankoval jsem do něj 20,5 litru. Zbytek cesty přes Maďarsko a Slovensko byl již normální, tedy pokud tak jde nazvat cesta za nepřetržitého, intenzivního deště.
Ještě ráno jsme koketovali s myšlenkou, že všichni projedeme nějaké soutěžní body Barvajsových fotosoutěží a zastavíme se večer u Oldy, ale vzhledem k počasí a k tomu, že Pepa měl horečku, jsme sjeli v Čechách z dálnice nedaleko hranic a nadešla chvíle loučení. Já a Pepa jsme najeli zase na dálnici a po D1 k Devíti křížům. Snědli jsme tam teplou polévku a na rozloučenou nás na vrchovině chytil snad největší slejvák z celé dovolené, lepší mohl možná být jen ten s krupobitím v albánských horách. Pak jsme už celkem za slunného počasí jeli až domů.
