Ráno, tak kolem deváté jsme se vzbudili, za okny bylo vidět slunečný den a širé moře. Sdělili jsme si dojmy z noci. Pepa chtěl původně spát na zádi paluby, pak tam na něj hrozně foukalo, tak se schoval do závětří za nástavbu, a nebýt tří dofukování jeho píchlé karimatky tak tam už téměř klidně spal až do rána. Nám, v kajutě, skutečně nelidsky v předu na zemi chrápal exot s copánky alias “Sklouzmi”. Pepa nejprve všem oznámil, že už má spaní pěkně sbalené a když jsme mu řekli, že bude spát na lodi ještě jednu noc, tak se tvářil trošku překvapeně. Pak se šel do umývárny umýt a vylezl zpět s vytřeštěnými zraky, “Ten úchyl se tam koupe v umyvadle, pobíhá tam úplně nahej a všude po zemi je voda!” Když Sklouzmi opustil umývárnu, začali jsme si z něj tropit žerty a Pepa říkal, že ho přilepíme vteřiňákem za copánky k podlaze. Zřejmé vytušil, že se bavíme na jeho účet, sebral si svůj růžový batůžek s reproduktory a odstěhoval se od nás. Za chvilku přišli dva Češi, původně jsme si mysleli, že to je otec se synem, ale z pozdějšího hovoru vyplynulo, že tomu tak není. Mladší se rozpovídal, že spolu v Defendru projezdili skoro půl světa a že jsou kolegové. Také povídali, že nás asi viděli v Berlíně v té zácpě na dálnici, jestli někdo z nás nemá na kufru nalepenou fakt velikou CZ-ku. Tak se Víťa přihlásil, že to je on. :-)
Po chvilce na obzoru na pravoboku začala vystupovat silueta pobřeží německé Rujány. Nyní i Pepa uznal, že jeho včerejší nápad, kdyby zbylo trocha času, mohli bychom se zajet vykoupat na Rujánu, byl úplná blbost. :-) Čermi s Víťou usedli do lehátek na sluneční palubě a popíjeli pivo a víno z vlastních zásob. Já a Pepa jsme si zašli do restaurace na croisant a kávu a pak jsme také trávili den povalováním se na palubě, focením a pozorováním lodí a za pomoci GPS i identifikací viditelných siluet ostrovů (Bornholm,Oland....) Pak jsme také pojedli něco z vlastních zásob (já měl výbornou sýrovou roládu).
Na odpoledne Pepa pro nás zajistil zajímavý program, zjistil, že v restauraci je od čtyř do pěti “Happy hour” na míchané nápoje, tak jsme tam vyrazili, Pepa si dal 3x Gin Tonic a já 3x Gin. Zbytek dne jsme již strávili na palubě koukáním na západ slunce a okolo plující lodě. Pak jsem povečeřel řízky, rozestlal jsem si opět na zemi, tentokrát i Víťa ulehl na zem, protože to bylo mnohem pohodlnější než křeslo, Čermi spal na chodbě a Pepa znovu na palubě.
Moc pěkně napsané. Četlo se to samo. No, každý den nemůže být posvícení. Sám jsem si zažil, že jsem se z jedné vyjížďky vracel vrtulníkem - naštěstí tady v ČR. Držím palce, ať jsi brzo fit a bez větších následků s hybností.
Ahoj, tak jsem se projel v duchu po tvé cestě, hezky se to četlo, škoda, že hůř dopadlo. Srůstej,ať na jaře můžeš zase někam vyrazit. Dám panáčka na tvé zdraví .
moc pěkný článěk, byť s neveselým koncem ... ale když má člověk OPRAVDOVÉ kamarády a štěstí na správné lidičky, tak vše dopadně dobře ... přeju rychlou a úspěšnou rekonvalenscenci ....
Zaujímavé čítanie, obzvlášť ten koniec - presne takú čiernobielu fotku (len na ľavej ruke) mi spravili 16.9.2011 na chirurgii v Bratislave ... 4.5.2012 som už rajtoval na prvom výjazde na Cendure v Dolnom Kubíne
Držím palce nech Ti sa to dobre hojí, nech mašina smutne netrčí u Pepu v garáži...
Přidat komentář
Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.
, přeji brzké uzdravení a návrat do jedné stopy
, jinak taky přeju rychlé uzdravení 
... 4.5.2012 som už rajtoval na prvom výjazde na Cendure v Dolnom Kubíne 