Úterý 14.6.2005, 80 km
Ráno Pepa říká, že komáři, co jsou v jeho stanu, byli večer poloviční a my mu jenom přitakáváme. Snídáme pod modrou oblohou a balíme věci. Po naložení bagáže a ustrojení se do věcí, opouštíme náš kemp směrem na Klaipedu. Projíždíme kosou a kocháme se její zvláštní přírodou. Občas odbočujeme do městeček a děláme si exkurze. Chodíme po nábřežích a obdivujeme krásné baráčky. Po cestě kosou na sever nemůžete v malém ospalém městečku Juodkranté přehlédnout evangelicko – luteránský kostel z červených cihel z roku 1885 a na druhé straně krásně opravené domy a restaurace v těsné blízkosti kurské laguny. Jdeme se projít po molu a na jedné skoro potopené lodi nacházíme láhev od českého piva. Po procházce městem jedeme na pláž, kde je nádherný jemný bílý písek a moře má „krásných“ 15 stupňů. Na pláži při lelkování se rozhodujeme, že dnes kosu neopustíme. Vyrážíme tedy opět směrem k Nidě. Po cestě se stavujeme v zpřístupněném hnízdišti Kormoránů a je na nich a hlavně na přírodě vidět, že zdevastují na co přijdou. Pak se ještě u silnice fotím pro nás u směšné cedule 6% klesání, protože to je kopeček asi 40 metrů vysoký a neklesá ani k hladině moře. Cestou potkáváme mnoho parkovišť, která jsou pro návštěvníky dun. Na jednu se vydáváme, protože máme čas. Připadáme si jak v poušti, protože když opustíte dřevěný chodník, tak jdete přímo po rozpáleném písku. Na vrcholu si užíváme výhled a fotíme. Když se dokocháme, tak jedeme do toho samého kempu, co jsme ráno opustili a dokonce i na to samé místo. Postavíme opět stany a jedeme se podívat do města do obchůdků a koupit si nějaké suvenýry. Po odlehčení peněženky se vracíme do kempu a koukáme, že si vedle nás postavili stany dva Banderovci na motorkách. Tak zbytek večera strávíme společně u stolku vedle stanů, vypravujeme si zážitky z cest a popíjíme pivo.
Obrázky ze dne:
