truk napsal:
No a nakonec jednu poznámku o tuhosti pružiny. Pokud budeme mluvit o lineární pružině, tak ta je charakterizovaná konstantní tuhostí. To znamená, že při zvětšování síly o stejnou hodnotu, se pružina vždy o stejnou vzdálenost stlačí. To znamená, že i když hydroštelem zvětšíme předpětí pružiny, neměníme tím její tuhost. ..
Opravdu? Já myslel, že když točím hydroštelem tuhost pružiny se mění - lineárně...
Nemění. Jenom se posune ten pracovní bod. Takže když máš předpěí nastaveno pro sebe, sednete si dva- motorka sedne dolu. Hydroštelem předpružíš a ona se ti zase zvedne do původní polohy. Ale kdybys v jedné i druhé situaci přidal kufr s 20kg, pokaždé ti motka klesne stejně. Kdyby měla větší tuhost, klasla by se stejně přidanou zátěží méně. Platí to samo jen u lineárních pružin...
Vlastně jediné pružení, kde se mění tuhost toho pérovacího elementu je typicky to pneu-hydro pérování od citroenu, ale třeba i autobusy mají běžně měchy, které nafukují na tlak podle zatížení. Tam se mění tuhost...
Upravil truk dne 08.10.2015 18:54
Nedalo mi to a tak reagují na výše uvedené o vlastnostech lineární pružiny. Lineární pružina nemá konstantní tuhost, ale tuhost pružiny se konstantě mění s velikostí stlačení. To znamená, že když hydroštelem změníme předpětí pružiny, posuneme ji do jiné oblasti tuhosti. Ovšem za cenu zkrácení pracovního rozsahu pružiny. Dobře patrné to je z níže uvedeného grafu.
Uvedu na příkladu: pokud je pružina v nulovém nastavení ( bod 0 ) a zatížím jí silou 20, zmáčkne se o délku 20 tj. do bodu A. Pokud ovšem hydroštelem stlačím 0 do bodu A (a ten je nyní jako výchozí nastavení ), tak aby se pružina zmáčkla o stejnou vzdálenost jako v prvním případě ( nyní z bodu A do bodu B ) potřebují sílu 40 tzn. 2x tak větší sílu ( váhu jezdce ). Na našich motorkách bude ta křivka tuhosti mnohem strmější.
V případě příkladu zatížení kufry to také není pravda. Pokud bude nula v bodě A zatížení kufry způsobí v našem případě poloviční délku stlačení pružiny oproti případu, kdy by byla v nulovém nastavení..
Tak asi tak..doufám, že se nepletu a je to srozumitelné …a funkční hydroštel je dobrá věc
tomtom přiložený následující obrázek:
Hydroštel je dobrá věc- potud souhlas. Jinak se mýlíš. Právě z charakteristiky je vidět, že když jseš v kterémkoli bodu charakteristiky a přidáš zátěž (tj. silu na té svislé ose), tak se ti stlačení posune vždy o stejnou vzdálenost. Chybu děláš v tom, že bereš jako nulovou polohu tlumiče když sedí na dorazu. Abys tlumič alespoň o kousek stlačil, musíš překonat to nastavené předpětí. Dotáhnešli předpětí potřebuješ sílu větší. Ale nás nezajímá, jak se to chová okolo dorazu. My potřebujeme vědět jak se to chová když už na motce sedíme, tlumič je ve třetině zdvihu.
¨ještě k tomu grafu představ si, že jsi v bodě A (nebo B ) a přidáš určitou sílu, pokaždé stlačíš o stejnou vzdálenost. Jinak tuhost je právě ta směrnice přímky v tvém grafu. Kdybys měl jinou tuhost, musela by ta přímka být v jiném úhlu...
Takže to třeba taky dobře vysvětluje, že když se stará pružina vytahá tj. zmenšuje se jí tuhost (i ta linearita jde do háje), tak už jí není pomoci i kdybyste hydroštel ukroutili...
Viz také https://cs.wikipedia.org/wiki/Pružina
Upravil truk dne 09.10.2015 17:06
truk ma pravdu, tuhost VALCOVE PRUZINY S KONSTANTNIM STOUPANIM se nemeni, u kuzelove nebo u valcove s nekonstantnim stoupanim se tuhost meni
a udelat pruzinu pro jednoho a dva jezdce tak aby delkove propruzeni pri rozdilnem zatizeni bylo stejne je pomerne snadne, ostatne ma to kazdy lepsi skutr, problem je ze na to v GS neni v ulozeni moc misto
ale i pro GS by se progresivni pruzina udelat dala, nic sloziteho, jen otazka penez
Tak jsem do obrázku doplnil křivku tuhosti po zásahu hydroštelem..tj.stlačení pružiny do bodu A...myslím, že z toho jde poznat která z nich má vyšší hodnoty tuhosti
tomtom napsal:
Tak jsem do obrázku doplnil křivku tuhosti po zásahu hydroštelem..tj.stlačení pružiny do bodu A...myslím, že z toho jde poznat která z nich má vyšší hodnoty tuhosti
tomtome musis se smirit s tim ze se tuhost valcove neprogresivne vinute pruziny nemeni a nezmeni to ani bobr na grafu
spravne je totiz vysledna krivka ta modra, ma jen posun zacatku vzhledem ke zvysenemu predpeti od hydrostelu, ale jeji tuhost se zkratka nemeni (zvysi se predpeti jejim stlacenim a ubyde zas pracovni zdvih)
xylem přiložený následující obrázek:
xylem: ANO, jsi na správně cestě. ALE abys mohl obě nastavení pružiny srovnávat musíš je dát do stejného počátku 0... potom ta tvá modrá bude ta má červená
a teprve potom můžeš srovnávat hodnoty - která křivka je má vyšší od počátku.
Ještě jinak k našemu příkladu...bez hydroštelu pružina reaguje na sílu, která je větší než 0, s hydroštelem ( tvá modrá - má čerevená křivka ), pružina reaguje teprve na sílu, která je vyšší než 20. Takže když v prvním případě dáš na moto kufr 10 kg pružina si trochu sedne, v druhém případě se nehne.
Upravil tomtom dne 12.10.2015 20:32
Nezlob se, ale asi nevíš, co to je tuhost. Tuhost je charakterizovaná sklonem té přímky. Takže když zatočíš hydroštelem, přímka v tvém grafu se posune tak jak máš na obrázku. Má ale stále stejný sklon- má proto stejnou tuhost. Kdyby se měnila tuhost, musela by se ta přímka jakoby pootočit viz obr.
truk přiložený následující obrázek:
Tuhost je dána jednak změnou délky a dále potřebnou sílou k dosažení změny této délky viz vzorec na obr..
Těm přímkám na tvém obrázku odpovídá stejná délka, ale u modré přímky větší síla. ( přenes si hodnoty na osu síly ). Tady nejsou rovnoběžné, protože obě vycházejí z bodu 0, což u předpětí hydroštelem neplatí. A tady stále děláš chybu - vycházíš z toho , že pružina na svém počátku je v rovnovážném stavu 0.
Použij vzorce a dosď si hodnoty z mého obrázku a vyjde ti hodnota přímky k1 větší hodnota přímky k..
Logicky ..hydroštelem zkrátím délku pružiny ( zmáčknu ji), ale síla k úplnému zmačknutí zůstává stejná - ve vzorci síla zůstane stejná, ale hodnota delta l se změní ..tzn. že výsledné hodnoty tuhosti musí být rozdílné..
Upravil tomtom dne 12.10.2015 22:21
mozna tu trochu pleteme dve veci dohromady, tak pro presnost jeste jednou:
- tuhost PRUZINY (znovu opakuju - valcove bez progresivniho stoupani zavitu) se proste zasahem z venku, v tomhle pripade hydrostelem, zktaka nemeni a je v cele pracovni delce konstantni (alespon teoreticky, prakticky ta primka uplne linearni neni) je to nemozny (pokud by to nekdo umel, asi ho hned zamestnam )
- poukud se budeme bavit o tuhosti perovani jako celku, tzn cele pruzici a tlumici jednotky, vcetne pruziny a hydrostelu, pak ano, pak se nastavenim jednotlivych prvku toho systemu muze celek chovat tak ze i pri stejnych pracovnich drahach systemu muze vykazovat jinou tuhost
Tak já jsem původně chtěl pochválit nové Wilbersy, poznámka o pružině byl spíše jen komentář. Cílem komentáře bylo jen upozornění na to, že hydroštel sice pomůže, ale hlavní vlastnost pružiny= tuhost (která by měla korespondovat s odpruženou hmotou) nezmění. Opravdu už nechci plýtvat časem a na toto téma píši poslední komentář.
Na přiloženém obrázku je charakteristika nelineární pružiny. Na grafu jsou vyznačeny body A, B. V okolí každého bodu je vyznačen malý trojúhelníček, který ukazuje výpočet tuhosti. Tuhost K=dF/dl, kde dF a dl jsou příslušné odvěsny trojúhelníka. dF je přírůstek síly, dl je přírůstek stlačení. Tuhost v bodě B je větší ež tuhost v bodě A. Pokud stejné trojúhelníky sestrojíme u výše uvedeného grafu lineární pružiny- poměry dF/dl budou ve všech bodech grafu stejné a proto u lineární pružiny se tuhost spolu se zatížením potažmo předpětím NEMĚNÍ. Podotýkám, že lineární pružina se řeší ve fyzice již na druhém stupni ZŠ...
truk přiložený následující obrázek:
Taky už se mi nechce argumentovat ..ale furt nepočítáš se změnou způsobenou hydroštelem..sestroj si ty trojúhelníčky nad celou délkou lineární pružiny..jednou před a podruhé po stlačení hydroštelem ..poměr bude jiný - hodnotu dl zkrátíš ( hydroštelem ) síla v obou případech zůstává stejná..
tomtom napsal:
Ty jo ..teď me napadlo...víte vy jak vlastně pracuje hydroštel? ( viz. komentář Edyho )
Pak by to vysvětlovalo to, že si nerozumíme
truk - az na par malickosti je to jak pises
tomtom - pokud neni hydrostel z bradavic, tak i kdyby fungoval jak fungoval, fyzikalni vlastnosti pruziny nezmeni , jedine co udela je ze jeji dane fyzikalni vlastnosti pro svoji cinnost pouzije jinak
nemel sem v umyslu se v tom nijak vrtat, jen to tady povazuji za specializovane forum a lidi tu obecne maji pomerne velkou technickou erudici a proto sem chtel neco upresnit v oboru ktery znam, stejne tak kdyz tu ja neco hledam treba o elektronice tak pocitam ze tu jsou informace od odborniku na elektroniku
a za me ted uz vazne howg, info je tu k pruzine vic nez dost )
Zdar chci si "doma" vyměnit pružiny předek ok ale zadní už je trochu komplikovanější jak co nejšetrněji na to????
Poraďte nějaké vychytávky,udělátka, postup???
Jen k dřívější diskuzi o tuhosti pružiny - "spring rate", tedy tuhost pružiny je u lineárních pružin stejná bez ohledu na předpětí.
Hydroštel = hydraulické nastavení předpětí ale v principu je to jedno i kdyby to stlačovala matice. Na metodě nezáleží.
Pocitově to může být tužší ale je to jen pocit, tuhost lineární pružiny se skutečně stlačením nemění - jen změnou průřezu nebo způsobu vinutí drátu.
U progresivních pružin se tuhost pružiny pochopitelně se stupněm stlačení (předpětím) mění. *******************************
Tomáš Kocanda www.touratech.cz
Touratech e-shop: http://shop.toura...
Všechno ostatní e-shop: http://www.techge...
Na maily se snažím odpovídat co nejdřív, na SZ a messengery sporadicky!!! Pokud chcete odpověď rychle, napište mail nebo zavolejte 602 349970...
TomasTT napsal:
Jen k dřívější diskuzi o tuhosti pružiny - "spring rate", tedy tuhost pružiny je u lineárních pružin stejná bez ohledu na předpětí.
Hydroštel = hydraulické nastavení předpětí ale v principu je to jedno i kdyby to stlačovala matice. Na metodě nezáleží.
Pocitově to může být tužší ale je to jen pocit, tuhost lineární pružiny se skutečně stlačením nemění - jen změnou průřezu nebo způsobu vinutí drátu.
U progresivních pružin se tuhost pružiny pochopitelně se stupněm stlačení (předpětím) mění.
Takže dle mě je to u minimálně zadního tlumiče výhoda (v případě progresu)
KOCHAČ AMATÉR http://mardock.ra...
…a funkční hydroštel je dobrá věc
