Tak jsem jel dnes přes Děčín a kousek v kopci na Kamenici přejel chlapík, unavenej z práce, do protisměru a dvě auta přede mnou sundal kluka a holku z Německa na osmikilu. Mikrospánek! Kluk letěl až za svodidla, holka zůstala na silnici. Následovaly záchranné akce, sanity, policie, stažený žaludek...
Říkám si, kdybych byl na cestě o trochu rychlejší, mohl jsem se tam válet já. Člověk musí mít v životě asi trochu toho štěstíčka, protože ať děláš co děláš, může přijít chyba odjinud.....a neuděláš nic!
... neuděláš vubec vubec nic.... Snad budou v cajku...
Každou stresovou situaci řeším jako pes: když to nemůžu sežrat nebo ošukat, tak to pochčiju a odejdu od toho.
Jirina1 napsal:
.... Člověk musí mít v životě asi trochu toho štěstíčka...
Ne trochu, hodně a při všem konání! Protože život je fakt jenom jedna velká zatracená náhoda. Nedávno jsem byl takhle o dvě vteřiny pomalejší před křižovatkou, do které z vedlejší vjel frajer s "nabušenou károu", sice se pak málem umával, jak se omlouval, ale co by mi to bylo bývalo platné, kdyby... (a taky jsem vezl dámu svého srdce). Ale to asi znáte všickni, tak hlavně bacha. A hoooodně Štěstí na cestách všem!
nežeby mě bavilo černokronikařit ale v pondělí při cestě do práce v protisměru předjížděl borec tak že transit který jel o auto před námi zastavila čumákem na půl v příkopě, za ním ford fusion dobrzdil tak tak, no a my už jsem to nestihli.. já byl jen spolujezdec. žádná krev jen plechy ale felda bude potřebovat fest polečit. Borec ujel. myslím že to celé trvalo 2-3 vteřiny. Doufám že tyhle zážitky mám už vybrané. jj život je čudo..
---------------
Život je cesta. Čím dál-tím líp.
Taky si letos od jara připadám nějak víc ohroženej,převčírem mi volánáš mladej prý tati jak jde vařit hliník.V tu ránu čuju nějakou zradu,tak hned CO JE! A on vyjel jsem ze zatáčky a proti mě se předjížděli dvě auta.Byl tak duchapřítomnej,že to stačil fouknout do škarpy naštěstí bez stromů.Jemu nic"uff"Jen něco prasklo na moto,ale to se opraví,kosti by byly horší v lepším případě.No a co myslíte ti borci?Samo že ani nezastavili.
Jirina1 napsal:
Tak jsem jel dnes přes Děčín a kousek v kopci na Kamenici přejel chlapík, unavenej z práce, do protisměru a dvě auta přede mnou sundal kluka a holku z Německa na osmikilu. Mikrospánek! Kluk letěl až za svodidla, holka zůstala na silnici. Následovaly záchranné akce, sanity, policie, stažený žaludek...
Říkám si, kdybych byl na cestě o trochu rychlejší, mohl jsem se tam válet já. Člověk musí mít v životě asi trochu toho štěstíčka, protože ať děláš co děláš, může přijít chyba odjinud.....a neuděláš nic!
Přeji hodně štěstí všem!
uf.. to je maso.
Takhle celne cloveku ale casto nepomuze ani auto, nic...
Ja se snazim sledovat i protismer.. ale rozhodne ne vzdycky.
17 cm
----------------------------------------------------------------
BMW R1200GS LC od 2013, BMW F800 GS od 2008,
Aprilia SR 50 Factory, Praga ED 250, CFMOTO CFORCE 520 Gen2
Je to hnus. Ja si letos pripadam docela neohrzenej, meli jsme tu v okoli porad nejaky tezky nehody a ted uz je par let klid a taky uz uteklo dost let, co se mi 14 dni po sobe zabili dva kamaradi na motorkach.
Ale porad se na silnici chovam jako lovna zver, pocitam s kazdym nebezpecim.
At si rika kdo chce co chce, tenkrat me ty dva smrtaky hodne zbrzdily a jsem pomalejsi a opatrnejsi dodnes.
Nevím ani proč, ale vzpoměl jsem si nad tímhle vláknem na pohled, který se mi před pár roky naskytnul na horské silničce nad Souší - oblíbeném to místě pro "inlajnisty". Kluk (či holka? nevím...) to valil s kopce dolů a v esíčku byl dost široký. Tak široký, že nastoupil předním oknem do protijedoucího auta čelním sklem. Na tom obrázku, který se mi uchoval v palici, je auto s rozbitým čelním sklem a z něj bezvládně čouhající nohy. Zbytek byl uvnitř. Když jsem jel kolem, tak už se ani nikdo nesnažil zachraňovat... Ten řidič neměl šanci uhnout.
Nebo borec v "erku", který zastavil před barákem mýho strejce, zeptal se na cestu a jel dál. Při nájezdu do první následující zatáčky si všiml, že má blbě zavřené dveře. OBĚMA rukama pustil volant a jal se je chytat. Pohled z druhé (mé) strany: dojíždím z kopečku ke strejcovi, vyhazuju na třiapůle kvalt, protože už skoro "cejtím kafe". Proti mně najíždí do zatáčky erko, přejíždí plnou, míří přímo na mně. ATENTÁT ???!!! ALE PROČ? ZA CO?
Nakonec to spravila myška, ale stejně jsem lehnul...
A ponaučení? Nikdy nevíš dne, ani hodiny ...
Čest (a) buch, Old K.
.
