Dnes balíme a zítra vyrážíme na týdenní trip po Alpách. Je to jen takový "štěk", uvažuju, že dnes dobouchám baterky do foťáků a sbalím se až ráno, ono je to stále stejné a už ani nespočítál kolikrát jsem se za těch 18 let balil. Ale tahle akce je výjiměčná sestavou - poprvé vyrážíme 3 motorky a 3 lidi, já, Drákula a naše Kristýna, 17 let, na své Hondě Varadero 125 ccm (my R1150GSA a R1150R)! Od loňska na něm nahopsala asi 13 tisíc km, prakticky z něj nesleze, ale všechno to byly jen cesty do školy a krátké výlety. Jezdí ale dobře, Varánek je navíc děsně pohodlná motorka s ergonomií srovnatelnou s GS, která i se mnou uháněla 120 km/h, to bylo ale bez kufrů a na rovné silnici Polabskou nížinou. Vracíme se ke kořenům, takže spaní ve stanu, vaření na kartušovém Colemanu... Máme v plánu kratší denní etapy, předběžná trasa je Glockner, východní Dolomity, pak přesun na východ, možná až do Slovinska a rakouskem, nejlépe po kopcích, z5. Tak nám držte palce:-).
Ivan přiložený následující obrázek:
Tak to se tam někde možná potkáme my s klukama vyrážíme zítra ráno směr Strážný- Passau - Salcburg - první noc plánujeme asi u Krimelského vodopádu znám tam malý kempík no a dál neděle asi Grosgl. a přejezd I - SLO Sezona nikdy nekončí !!! Zatím ...
Šťastnou cestu!
Také se budu motat v této části Alp, tak se třeba někde potkáme a dáme ligwére. H.
/ Z howna bič neupleteš. Když upleteš, tak s ním nezapráskáš. Když zapráskáš, tak jenom sebe. /
Před 3 lety jsme dali taky "malá a velká" v Jeseníkách
a teď balím a ráno Slovinsko...takže možná se potkáme
ščasnou cestu kolama dolů
s
R1200GS mě fakt baví, je to vácheň
Tak se těšíme!
Kdejaké obytné auto má přídavnou baterku a vnější přípojku a k tomu i solár. Na GS máme aspoň ten...:-).
Ivan přiložený následující obrázek:
pavelgsxrv napsal:
Tak to se tam někde možná potkáme my s klukama vyrážíme zítra ráno směr Strážný- Passau - Salcburg - první noc plánujeme asi u Krimelského vodopádu znám tam malý kempík no a dál neděle asi Grosgl. a přejezd I - SLO
Aho Pavle, napis prosim co to je za kempik, taky zitra vyrazime stejnou trasu tak treba se bude hodit
Tak dneska jsme odjeli celí Triglav a nej výjezd byl Manghart a Nasfeld pass
Upravil pavelgsxrv dne 07.07.2016 05:04
Sezona nikdy nekončí !!! Zatím ...
Tak už jsme skoro týden zpátky. Akce to byla fantastická, volili jsme kratší etapy, pohodové tempo a zastávky na focení, kávičky, zákusečky, prostě pohodička. V sobotu 2.7. jsme dorazili na Lipno, tam jsme zmokli a vzali obyčejnou chatku v kempu u Horní Plané. Bylo jasné, že v běžné krajině Varadero zdržovat nebude. I když bylo vidět, že přestože Kikina najela přes 10 tisíc km, má co zlepšovat - zatáčky, řazení, brždění, předjížděcí manévry... Ale jeli jsme tři, ona vždy mezi námi, měli jsme interkomy, Drákula byla přesto hodně nervózní, což se nedivím. Dali jsme prímovou večeři v restauraci, což se nelíbilo Drákule, která vždycky nakoupila, fakt dobroty, těšila se, že ukuchtí něco u stanu, ale my zdrhali do nejbližší hospody. A tak to bylo kromě jediného dne celý týden, snídaně a svačinky cestou jsme ale dávali vlastní...
Ivan přiložený následující obrázek:
V neděli jsme se přeplavili přes Lipno a přejeli do Rakouska. Jeli jsme úzkými okreskami, nikam jsme nespěchali a mohu vám říct, že tenhle venkov jižně od nás je neprávem opomíjený - nulový provoz, krásná silnice ve zvlněné krajině, spousta zatáček, na vyblbnutí to nemá chybu. 3x jsme přejeli do Německa a zpět a navečer dojeli do Zell am See. Objeli jsme jezero, pokochali se a skončili v kempu hned na začátku. A opět vynikající kuchyně místní restaurace.
V pondělí jsme vyrazili na Glockner a bylo jasné, že ani tady nebude Varánek moc zdržovat, určitě ne tam, kde zatáčk střídá zatáčku.
Ivan přiložený následující obrázek:
Další den jsme vyrazili na Lienz, dotankovali a vyrazili dál na západ, abychom po chvíli uhnuli na okresku a přes horskou vesnici Sankt Jakob se vydrápali na průsmyk Staller (nebo tak nějak). Tam jsem jel naposledy snad před 10 lety a vždycky jsem se tam chtěl vrátit. Na vrcholu je krásné jezero, vrchol tvoří státní hranici do Itálie a dolů na jih je až na úpatí proivoz jednosměrný, protože by se 2 auta nevyhnula. Proto se každou hodinu od dvanácti do čtvrt pouští směrem dolů, do Itálie a od půl do třičtvrtě zase nahoru. Měli jsme chvilku čas, tak jsme zase fotili a dali si vrcholovou kávu a štrůdl. Po sjezdu jsme zase fotili u krásného jezera hned pod sjezdem, v jehož hladině se zrcadlily okolní kopce. Pokračovali jsme na průsmyky Valparola a Falzarego, Varadero se nejen drželo, ale Kristýna dávala zatáčky se stále větší jistotou a tím i rychleji:-).
Průsmyk Giau jsme vynechali, docházel benzín a začalo se kazit počasí, v Cortině jsme tedy natankovali a už v dešti se vydali na východ, směr Slovinsko. Zakotvili jsme asi 30 km za Cortinou v dokonale ukrytém kempíku, dali si výbornou pizzu a v dešti šli spát, podotýkám, kromě první a poslední noci jsme vždy stanovali, na zadním sedadle jsem vezl větší stan se dvěma ložnicemi.
Ivan přiložený následující obrázek:
Další den jsme docourali do Slovinska, ke kterému jsme se přiblížili přes lyžařské středisko Sella Nevea a hranici překročili na našem milovaném Passu Pr.del (správně Predil). Cestou zase focení, zastávka na svačinku, prostě pohoda. Bylo celkem brzo, tak jsme se ještě vydrápali na Mangart, i tam byla Kristýna v pohodě a na kontrolní dotazy do interkomu (kvůli zjištění, jestli není ve stresu) se ozývalo jen znuděné "Jóó, dobrý...", ať jela zrovna rovně nebo škrtala stojánkem o zem v zatáčce. Mangart zase nezklamal, to je prostě velká paráda. Když jsme sjeli zpět dolů, zajeli jsme ještě na kávu a dortík na Predil, kde jsme se vloni seznámili se sympatickým mladým párem a jejich třemi dcerkami, kteří mají chatu přímo na vrcholu v pronájmu, mají pár pokojů a poskytují skvělé rodinné prostředí, atmosféru i domácí stravu, včetně několika druhů kořalek. Vloni Zdenda kontroval ostravskou slivovicí, takže jsme nakonec chlast neplatili a pěkne jsme se picli, paní domácí nejvíc...
Tentokrát jsme ale jejich ubytováním pohrdli a sklouzli do Bovce do kempu, kde jsme zase postavili stan a přečkali bouřku s průtrží mračen, naštěstí v hospodě nad smaženými kalamáry.
Ivan přiložený následující obrázek:
Další den jsme dali Vršič, sjeli do Kranjske Gory a přejeli zpět do Rakouska. Chtěli jsme si dát zase 2 dny na návrat a už jsme čekalli jen nudnou cestu domů. Jaké bylo naše překvapení, když jsme severně od Villachu objevili nádhernou Nockalmstrase, liduprázdnou, několik desítek kilometrů motorkářského zatáčkového orgasmu. Kdo tam nebyl, neváhejte, za poplatek 10 Euro to stojí (zatímco Glockner za těch 25 myslím už snad ani ne). Skončili jsme v miniaturním čistém kempíku v městečku se vznešeným názvem St.Michael im Lungau, kde Drákula poprvé a naposledy uvařila večeři z vlastních zásob a ze sundaných kufrů jsme si udělali prima posezení...
No a další den, aspoň první část skrz Vysoké Taury, jsme si také užili, až pak začala krajina klesat, ale brzo s v dáli objevily šumavské kopečky. Dojeli jsme do vodáckého kempu v Rožmberku, vzali zase obyčejnou chatku a vzopomínali na právě uplynulý, nádherný týden. Druhý den už byl jen přesouvací domů pod vedením Jirky, táty Drákuly, dědy Kristýny a místního člena, na R1200GSA... Máme mraky fotek, spoustu videí, tak to snad brzo protřídíme a něco nastříháme.
Ivan přiložený následující obrázek:
Jo, a nikoho z tohohle fóra jsem nepotkal, kde jste fšichni byli???. Naopak, sedíme si tak na jednom pasu skoro 2200 metrů nad mořem, vychutnáváme panorama a první italskou kávu a po terase jde ke mně cizí motorkář a vybafne "Ivan?". Říkám že jo a on mi podává ruku a říká "Já jsem TLD z Chronomagu, hned jsem poznal Drákuly eRko a Tvoje GSA, dával jsi fotky do vlákna o motorkách". No a TLD si nedávno koupil R1150R, vyrazil ho otestovat do Alp a náhoda nás svedla dohromady...
R1200GS mě fakt baví, je to vácheň 
