zetor napsal:
Tak mi prosímtě změř rozteč šroubů a průměr toho víčka (co se otvírá)....
\ok zítra ráno to poměřím a zavolám
Děte do prdele s víčkama,teď se žere.
Libore ty mi dáváš teď sem si musel dojít do mrazáku pro domácí uzený a to sem si tak říkal že by nebylo od věci několik desítek kilogramů schodit
Nač stahovat kalhoty když brod je ještě daleko
Dost bylo žrádla pojdte se bavit zase o motorkách
jak sme se tu přeli o těch vejfukách tak sem vyhrabal knížku Motocykl z roku 1927 a tam se píše:
toli přiložený následující obrázek:
Větry (poněkud vulgárně prd či prdy, v odborném stylu se používá i latinské slovo flatus označující též vánek nebo dech) je označení pro směs plynů, zpravidla nepříjemně zapáchající, produkovanou v trávicím traktu (tento jev se nazývá plynatost či nadýmání) a vypuzovanou konečníkem v rámci procesu zvaného flatulence neboli prdění; chybí-li tato závěrečná fáze, takzvané zaražené větry (zaražené prdy) mohou působit značné bolesti. Vypouštění plynu bývá doprovázeno charakteristickým zvukem vyvolaným kmitáním tkání v okolí řitního otvoru. Kromě rektálního flatu je v medicíně popsán i vaginální flatus.
Jako mnoho jiných slov označujících činnosti spojené s vyměšováním se i slovo „prd“ používá v expresivní mluvě (viz sprosté slovo), zpravidla označuje nicotnost.
[img]
Složení
Zákaz zapalovat prdy
Průměrné složení flatu je 59 % dusíku, 21 % vodíku, 9 % oxidu uhličitého, 7 % metanu a 4 % kyslíku.[1] Tato směs je díky obsahu metanu a vodíku hořlavá,[1] nicméně zastoupení těchto plynů silně záleží na bakteriích, které žijí ve střevě.[1] Pach flatu je dán sirovodíkem, který obsahuje síru.[1] Mezi množstvím zkonzumované potravy obsahující síru a výsledným pachem je úměra.[1] Teplota plynů až do jejich úniku odpovídá tělesné teplotě, tedy asi 36,5 °C.[1]
Příčiny a rozsah produkce
Potravinami způsobující obzvláště plynatost jsou: hrách, fazole, zelí, sýry a vejce, u lidí špatně trávících pak mléko a některých mléčné výrobky.[1] Samotný sirovodík je však ve směsi plynů zastoupen méně než jedním procentem.
Plynatost po požití fazolí a jiných luštěnin je dána vysokým obsahem oligosacharidů, které není schopno trávicí ústrojí (člověka) strávit. Jakmile se tyto cukry dostanou do střev, střevní bakterie při jejich rozkladu produkují velké množství plynu. Část výsledné směsi však pochází i z jiných zdrojů, například oxid uhličitý pochází z reakce slin s žaludeční kyselinou.
Průměrný člověk podle jednoho ze zdrojů vytvoří přibližně půl litru střevních plynů denně a v průměru si člověk od střevních plynů uleví cca 14krát denně.