Motorky BMW GS - vše o motocyklech BMW řady GS a o cestování

PALUBNÍ DENÍK Z GASTRO, PIVNĚ, VODKOVÉHO, SRAZOVÉHO, TROCHU ŠOTOLINOVÉHO A JINAK SILNIČNÍHO VÝLETU „TELEBLBIES“ PŘES SK, H, RO, BG.
Přidal Tonda dne 24. November 2008

Už loni nás náš bulharský kamarád motorkář Pavko zval na motosraz do bulharské Staré Zagory. Loni to nějak nevyšlo, ale letos, když byl Pavko na návštěvě u nás, tak jsem se rozhodnul a slíbil mu, že se tam s kámoši zase podíváme. Byli jsme tam naposledy v roce 2005, a tenkrát to bylo moc fajn. Můj plán cesty je kamarády odsouhlasen, od manželek a přítelkyň dostáváme výjezdní povolení, takže nic nebrání tomu, abychom na týden zmizeli z domu.
Chceme projet co nejrychleji přes Maďarsko, stavit se v Rumunsku v Banátu, přejet do Bulharska, projet se v pohoří Stará planina, navštívit motosraz , přejet do Rumunska na Fagaraš a nakonec tranzit přes Maďary domů. Samosebou nesmíme vynechat dobré jídlo a pití.

Účastníci zájezdu: Tonda a R1100GS, Zdenál (Puk) a R1150GS, Zdenál a V-strom 650, Marek a Bandit 1200S, Ríša a Bandit 1200N

1.den (29.7.2008). Vyrážíme po práci v 15h z Oslavan směrem na Hustopeče, a pak po dálnici na Bratislavu, Budapešť. Cesta je nezáživná, ale aspoň vcelku utíká. Po 19-té h sjíždíme za Budapeští z dálnice do městečka Ócsa, kde hned na kraji nacházíme“zimmer frei“ za 12€ na osobu. Hned kousek vedle je nálevna. Hážeme do sebe 5 kousků místního piva a jdeme na kutě. Najeto cca 390km.

2.den. Vstáváme v 7h. Něco málo jídla, sbalit se a odjezd. Zpět na dálnici do Szeged. Pak směr Makó . Před ním odbočujeme na hraniční přechod Kiszombor – Cenad. Hranice H-RO v pohodě. Valíme dál na Timisoaru. V dědině Sandra je moc pěkná hospoda – dáváme výbornej oběd – nějaký plněný řízky a kapusty z mletým masem – super. Timisoara – klasickej dopravní chaos. A jedeme dál na Moravitu, doleva na Oravitu a směr Moldova Noua. Kousek za Oravitou to beru doleva zkratkou přes národní park CHEILE NEREI – BEUSNITA. Je to kousek po asfaltu a kousek šotolina – celkem cca 40km přes vesničku Sasca Montana. Je sucho, takže klukům na Banditech šotolina nevadí. Krásná krajina, čistej potok. Míjíme odbočku do české vesnice Gernik a za chvíli už vjíždíme v Moldova Veche na silnici okolo Dunaje. Po pár km odbočujeme do Svaté Heleny. Spaní si domlouváme u Peků. Po sprše a večeři jdeme k Pepsimu na pivo. Najeto cca 490km.

3.den. Budíček v 7h. Snídaně, rozloučení a…….Markovi nechce startovat Bandita. Diagnóza – baterka KO (loni takhle vyčichla v Černé Hoře Ríšovi). Startujeme přes startkáble, měříme dobíjení – OK. Pokračujeme okolo Dunaje na Orsovu. Rumuni se rozhodli opravit celej úsek cca 90km, takže cesta je místy jedno velké staveniště. Fotíme se před Orsovou u hlavy Decebala Rexe. Orsova, Drobeta-Turnu Severin – zde nacházíme prodejnu autodílů a akumulátorů. Vhodnou bateku pro Bandita skladem nemají, ale šéf obchodu je motorkář a vidí, že máme problém a ochotně nám poskytuje baterku ze své Hondy VF750C Magna. Výborně. Pokračujeme dál na hranice s BG Calafat – Vidin. Před Calafatem obědváme v motelu – výborný čevapčiči.V Calafatu při čekání na trajekt do Vidinu na nás zkouší místní cigánská tlupa, že stojíme na jejich místě a chtějí po každém 10€. Po vysvětlení, že jim nic nedáme, a že jestli chtějí po hubě, tak že to problém není, se dávají na ústup. Na trajekt čekáme asi hodinu, kterou si krátíme kecánim s mladým rakousko-českým párem, kteří jedou s obytňákem do Řecka. Svěřují se nám, že těm „snědorumunům“ dali 20€ - mysleli si, že jim nějak zařídí rychlejší nalodění – naivky. Jsme naloděni a za chvíli jsme v BG. Frčíme směrem na Sofii . Po 19-té h nacházíme kousek za Montanou chatový kempink s výbornou restaurací – dáváme si kuřecí maso s kaškavalem a smetanou a opékanej chleba. Pivo do nás padá jako Němci do krytu – celej vejlet nás provází slušný vedro. Jdeme spát až po půlnoci. Najeto cca 360km.

4.den. Ráno si dáváme načas. Lezeme z postelí až po 8h. Projíždíme Vraca, míjíme město Mezdra a za ním odbočujeme doleva silnici III. třídy (asfaltový tankodrom) přes dědinky Lik, Sinjo Bardo, Strupec, Roman (pěkná krajina v okolí), Stojanovci, Belenci, Zlatna Panega (tam Banditům končí utrpení). Najíždíme na státovku směr Varna. Po pár km odbočka ze státní silnice doprava okolo jezera Sopot a dál směrem na Trojan. Za Trojanem už se kopce pěkně zvedají a my za chvíli vjíždíme do Trojanského průsmyku (1525m.n.m). Pár km před vrcholem průsmyku dáváme oběd v horské chatě – výborná grilovaná kuřecí rolka kaškavalem, šunkou a cibulí nadívaná – neměla chybu. Pokračujeme k vrcholu, fotíme, koukáme. Bulharsko má pěkný hory a turistů je tam pomálu. Sjíždíme mnoha zatáčkami do Karnare a pokračujeme dál na Kazanlak a Starou Zagoru. Kousek severozápadně od St. Zagory v dědině Starozagorski Bani (bývalé lázně) se koná sraz motoklubu Free Wind Rider´s Stara Zagora (více informací o motoakcích v BG na www.motozone.bg) . Přijíždíme cca v 19h.Vítáme se se známými, poté stavíme stany a za chvíli už sedíme u stolu a popíjíme pivo. Před pódiem začínají soutěže např. pojídání obložených baget, miss mokré tričko atd. Ke stolu přicházejí další známí, padá několik přípitků na přivítanou vodkou a masticou (bulharská „starorežná“), my na oplátku nalíváme slivovicu. Prostě těžká pijatika na přivítanou. Tlačíme do sebe kebapče (čevapčiči), grilovaný maso – vše výtečný. Pivo stojí 0,8 leva (cca 10Kč). Zdenál okolo půlnoci odpadá , já s Marem asi ve dvě, a Puk s Ríšem to táhnou až do půl čtvrté. Dnes najeto cca 400km.

5.den. Budí mě ukrutný horko ve stanu – je po deváté a v hubě mi asi něco umřelo. Při pokusu vylézt ze spacáku zjišťuju, že mi někdo nafouknul hlavu. Mara a Ríša jsou na tom podobně. Duo Zdenek a Zdenek jsou kupodivu v pohodě – mají asi lepší spalování. Přes hodinu se dáváme do kupy a před 11-tou h se jdeme koupat na koupaliště – horko je pro nás po včerejší pařbě zničující. Bazén je super. Hlavy splaskávají a odvažujeme si dát i oběd. Po obědě přicházejí i naši bulharští přátelé a taky nevypadaj dobře. Válíme se na lehátkách až do 17-té hodiny. Dvě piva u bazénu a jsme opět všichni OK. V podvečer na srazu sledujeme soutěže, posloucháme místní revival Iron Maiden a už moc nepijeme – ráno musíme v 7h vstávat. Loučíme se už dopředu se známými, bo oni ráno budou vyspávat a my už budeme na cestě.
Najeto 0km, naplaváno v bazénu cca 200m.

6.den. Ráno podle plánu - jsme OK a odjíždíme před osmou. V Kazanlaku odbočujeme na průsmyk Šipka (směr Gabrovo, Ruse). Užíváme si zatáček. Nahoře v sedle odbočujeme k památníku bitvy s Turkem (funguje jako muzeum a rozhledna) – je to nádherná kamenná stavba. Uvnitř jsou relikvie z války - pušky, dělové projektily, šavle, uniformy atd. Z vrchu památníku je velmi dobrý rozhled po okolních horách. Po prohlídce sedáme na motorky a jedeme dál mnoha zatáčkami směrem na Gabrovo, Veliko Tarnovo, a Ruse. Za zmínku stojí ještě obec Etara před městem Gabrovo – je to takový skanzen s fungujícími mlýny, vodními soustruhy atd. My už na něj ale neměli čas. Před Ruse obědváme – grilovanou kotletu se zelím a grilované kuřecí a zeleninu.V Ruse přejíždíme hraniční most přes Dunaj a vjíždíme do RO. Nabíráme směr Bukurešť a po cca 30km odbočujeme ze státovky na cca 15km dlouhou asfaltošotolinovou zkratku přes vesničku Stoenesti do vesničky Schitu, kde se napojujeme na silnici do Gaesti. V obci Petresti se napojujeme na dálnici do Pitešti. Za Piteští odbočujeme na Curtea de Arges a za ní v obci Albesti kotvíme v penzionu Fagaraš. Večer jdeme na čtyři pivka do místní hospody. Najeto cca 450km.

7.den. Vstáváme před osmou hodinou. Okolo deváté už jedeme po Transfagarašské magistrále vstříc průsmyku Fagaraš. Zatáčka za zatáčkou, každou chvíli zastavujeme na focení. Počasí nám přeje, výhledy do krajiny super, provoz minimální. Nahoře za tunelem si dáváme pauzu, kupujeme si sýr, fotíme. Po chvíli odjíždíme. Cestou dolů směrem ke státní silnici na Sibiu a Arad je podstatně lepší povrch. Dávám tomu, co TKC snesou. Jsme dole. Byla to bomba, nádhera. Kluci jsou taky spokojeni. Teď už jen tranzit domů. Před Sibiu dáváme oběd – grilovaný vepřový kotlety se žampiony a jakousi kořeněnou omáčkou – moc jsme si pochutnali. Cesta na Arad je utrpení. Rumuni furt něco opravují. Udoláváme pořád několik kilometrů dlouhé kolony aut stojících na semaforech v opravovaných úsecích. Na hranice v Nadlacu dojíždíme až okolo 21,30h. Přejíždíme hranice RO – H a v dědině Apálfalva bereme „zimmer frei“. Jsme po dnešku unavení jako koťata, tak jdeme jenom na dvě do protější hospody. Usínáme, ani nevíme jak. Najeto cca 460km.

8.den. Odjíždíme v 8h. V Szegedu najíždíme na dálnici a sjíždíme z ní až v Hustopečích. Opět nutný, nudný tranzit. Po 15-té hodině jsme doma v Oslavanech. Dnes najeto 570km.

Celkem najeto cca 3120km. Celej výlet jsme si s kamarády krásně užili. Nejen Rumunsko, ale i Bulharsko má krásný hory (turisty tam skoro nepotkáte). Byl to můj poslední výlet s mojí R1100GS (doma už na ni netrpělivě čekal nový majitel), takže na něj budu vzpomínat tak trochu s nostalgií.

Tonda

Fotografie z akce: