Motorky BMW GS - vše o motocyklech BMW řady GS a o cestování

PALUBNÍ DENÍK Z GASTRO, PIVNÍHO, SILNIČNĚ OFFROADOVÉHO VÝLETU „TELEBLBIES“ PŘES SK, H, HR, BiH, MNE, AL
Přidal Tonda dne 14. June 2010

Letošní týdenní „gastrovýlet bez bab“ jsme v zimě s Držákem a Karlosem naplánovali jako cestu po Bosně, Černé Hoře a Albánii. Původních 6 lidí se nakonec smrsklo na 5, když kvůli změně zaměstnání musel odříct účast náš dlouholetý kamarád Zdenál (Puk. ) Termín byl stanoven na poslední týden v květnu. Tři týdny před výletem ještě vyměnil kamarád Ríša svého letitého, ale spolehlivého a cestami i necestami po Evropě ověřeného Bandita 1200 za Kawasaki KLV 1000 - k tomu BMW ho pořád nemůžeme s Držákem dotlačit. Takže, milý deníčku…..
„Teleblbies“: Tonda (BMW R 1200GS), Držák (BMW R 1100GS), Staňa (BMW R 1150GS), Ríša (Kawasaki KLV 1000), Karlos (Yamaha XT 660)

Den 1. Sobota 22.5.2010
Vyjíždím s Ríšem v 6h směr Hustopeče. Sraz s ostatními kumpány máme v 7h na pumpě Shell u Podivína na dálnici směr SK. Dnešek je dnem tranzitním. Praskáme po dálnici směr Bratislava, tam směr Komárno po státní silnici, v obci Báč směr Medveďov. Přejezd eurohranic do Gyoru. Dále na Kisbér. Ten musíme objíždět cca 35km dlouhou objízdnou trasou kvůli povodním. Pak Székesfehérvár, Cece (městečko, kde je vždy plno stánků u silnice se samými dobrotami - feferonky, papriky, klobásky, sýry….), Szekszárd, Mohács – před ním obědváme – grilované žebírko na maďarský způsob – výborný. Hranice H/HR, Osijek, Vinkovci, Županja, hranice HR/BiH v Orasje. Pokračujeme směr Tuzla. Před ní, u obce Bukinje bereme nocleh v nám již známem pneuservisu a penzionu Ferguson. Motorky spí v pneuservisu, my paříme piva s majitelem do půlnoci. Ujeto cca 700km a mokli jsme jen dvakrát.

Den 2.
Pohodička, ráno vstáváme okolo 8h. Snídaně z vlastních zásob, kafíčko. Odjezd v 9,15h. Směr na Sarajevo. Cca 2,5km před městečkem Kladanj odbočujeme doleva na město Vlasenica. Pěkná zatáčkovitá silnice. Ve Vlasenici směr Han Pijesak, Sokolac, Podromania, Rogatica, a pak kaňonem řeky Prača do Ustiprača – celý úsek z Vlasenice až do Ustiprača super. Místy perfektní zatáčky, pěkné výhledy, minimální provoz. V Ustiprača doprava směr Goražde, Brod. V Brodu dáváme u řeky v motorestu oběd – mísa mnoha druhů masa (jehněčí, vepřové, hovězí, klobáska, čevapčiči….) k tomu salát – je toho tolik, že máme problém to sníst. Po tomto „úžeru“ pokračujeme dál - u benzínové pumpy v Brodu doleva přes most na hranice Bih/MNE (Hum/Scepan Polje). Krásným kaňonem řeky Piva s mnoha tunely na hráz Pivské přehrady – nezbytná fotozastávka na hrázi . Dál kolem přehrady až k mostu před městem Plužine. Odbočka do tunelu na Trsu a Žabljak do národního parku Durmitor. Luxusní uzoučká rozbitá asfaltka s nádhernýma zatáčkama. Perfektní výhledy. V Trse zjišťujeme od domorodce, že sedla přes která se jede do Žabljaku jsou neprůjezdná kvůli 60 cm sněhu na silnici. Volíme tedy cestu z Trsy do Nedajna, a potom zkratkou lehkým offroadem přes kaňon Sušica, okolo Sušického jezera – nádherné scenérie. Po kochačce v kaňonu a na hřebenech jedeme okolo vesničky Crna Gora dolů do Žabljaku. V Žabljaku nacházíme noclech v chatě jednoho místního domorodce – hned do nás leje rakijku, a pak do druhý nohy, a do třetí nohy…… Kecáme s ním a jeho kámošem , radí nám cestu okolo Goveda jezero k jednomu z nejhlubších míst kaňonu řeky Tara (v tom místě má kaňon hloubku cca 1200m). Ráno tam zajedeme. Navečer jdeme ještě zkratkou od jeho chaty podívat se k Černému jezeru. U jezera začíná poprchávat. Vracíme se zpátky. Rakija nás nabudila, tak večer pokračuje z vlastních zásob slivovice a meruňkovice. Najeto cca 310km a mokli jsme jen jednou.

Den 3.
Budíček v 7,30h, zase pohodička, zase kafíčko, zase snídaně z vlastních zásob. Před devátou vyrážíme na tip od staříka k jednomu z nejhlubších míst kaňonu řeky Tara. Nacházíme je celkem snadno podle turistické podrobné mapy, kterou nám dal. Cca za 15 minut jsme tam. Dědula fakt nekecal – stojí to za to. Jedeme zpátky do Žabljaku a pokračujeme směrem na Pljevlju a Mojkovac do kaňonu řeky Tara. Zastavujeme u odbočky na Pljevlju u mostu přes Taru. Dále kaňon Tary – několikrát zastavujeme na focení. Před Mojkovacem odbočujeme na Kolašin a Podgoricu. Klášter Morača, kaňon Morača – nádhera. Podgorica - zrovna chytáme dopravní špičku. Směr Albánské hranice. V Tuzi ještě dáváme oběd – výborná pizza. Hranice MNE/AL. Hani Hoti, Koplik, Shkodar, pak státovka na Puke a Kukes. Odbočka na Koman. Pěkný výhledy na přehradní jezero. Absolutně žádnej provoz. Moc hezky se nám jede. V Komanu to zapichujeme v hospůdce nalevo před mostem. Hospodskej nám nabízí noclech přímo v hospodě – jsme pro, alespoň se nebudeme muset nikam potácet. Večer koukáme v televizi na ČT4 na záznam příjezdu našich hokejistů a následné oslavy. Oslavujeme taky. Albánci mají radost, že my máme radost. Hospodskej jde v jedenáct spát, nechává nám otevřenej bar s tím, že si máme brát co chceme a vyrovnáme to zítra – neskutečná důvěra. My si dáváme ještě pár piv a po jedné hodině jdeme spát taky. Najeto cca 300km a už konečně nemokneme. Po telefonátu s manželkou zjišťuji, že u nás se mokne pořád.

Den 4.
Budíček se mě a Držákovi dnes nelíbí – trochu bolí hlava. Ale co. Dneska máme odpočinkový den. Trajektem z Komani do Fierze je to 2,5 hodiny plavby – to se dáme trochu dohromady. Loučíme se s hospodským, vyrovnáváme útratu a odjíždíme z hospody k trajektu. V bistru u trajektu nás staví na nohy heřmánkovej čaj a silný presso. Po deváté přijíždí trajekt. Naloďujeme se. V 10h odjezd. Nádherné scenérie, plavba se nám moc líbí. Počasí je super, kecáme s mladým holandským párem, který cestuje na kolech a se starým holanďanem, který cestuje se starým Saabem. Má stejný cíl jako my – Valbone. Trajekt přijíždí do Fierze, vyloďujeme se, a nabíráme směr Bajram Curri. Potom už údolím řeky do Valbone. Pěkně sjízdná kamenitá cesta. Ale vypadá to podle množství navezeného stavebního materiálu a vybetonovaných „vodotečí“, že se bude asfaltovat. Kousek před Valbone se projíždí vyschlým řečištěm, ale je to opravdu kousek a není to nic hrozného. Výhledy na okolní hory jsou super. Přijíždíme k jakémusi „hotelo-chatko-kempu“ . Dáváme si pozdní oběd – pečené jehněčí maso a salát – tak dobře připravené jehněčí jsem ještě nejedl. Po jídle se jdeme ubytovat do chatek. Podnikáme ještě výšlap směrem na Ragam. Vracíme se za soumraku. Tolik zmijí jako ten den jsem neviděl za celý život. Večer trávíme u piva v hospodě a koukáme s místním osazenstvem na fotbalový zápas Albánie – Černá Hora. Okolo 23h jdeme spát. Najeto odhadem trajektem cca 40km a na motorkách 53km.

Den 5.
Budíček před osmou. Před devátou odjíždíme zpět do Bajram Curri. Potom k Fierze, luxusníma zatáčkama nad přehradní jezero. Držíme směr Kukes, Puke, Shkodar. Cesta je fakt hodně zatáčkovitá, často zastavujeme na focení. Provoz téměř nulový. Dojíždíme na silnici Shkodar – Kukes. Volíme směr Shkodar. V Puke dáváme oběd – bifteky s hranolkama a opečeným chlebem. Jedeme dále na Shkodar. V jedné pekárně na výpadovce k hranicím s MNE kupujeme čerstvej chleba a balenou vodu a frčíme do Hani Hoti, kde se dáváme doprava na Lepushe a Vermosh. Po pár kilometrech stoupání po uzoučké zatáčkovité silnici přejde rozbitej asfalt plynule v kamenitou cestu. Nejhezčí úsek z celého našeho výletu. Nádherný výhledy, cesta jak dělaná pro GS a ostatní cestovní endura. Super sjezd mnoha vracečkama do údolí řeky Cemit. Opět často zastavujeme na focení a kochání se. Za soumraku dojíždíme na celnici před černohorským městem Gusinje. Spíve v hotelu u Plavského jezera v obci Vojno Selo. K večeři grilované kuřecí a dostatek piva – zkoušíme různé značky – Nik, Nikšičko, Jelen…. S přehledem vyhrává Jelen. Dnes najeto cca 305km.

Den 6.
Ráno těsně před odjezdem zjišťujeme, že na KLV 1000 trčí z kola hřebík. Jeden knot to vyřešil. Kousek od Gusinje stojí ještě za návštěvu vývěr vody „Oko Skakavica“ – my už si ho nechali z časových důvodů na příště. Z Vojno Selo jedeme okolo Plavského jezera vcelku pěknou silnicí údolím řeky Lim na Andrijevicu. Odbočujeme na úzkou, občas trochu rozbitou asfaltku plnou zatáček, přes průsmyk směrem na Matesevo a Kolašin – žádný provoz. V Kolašinu doleva na Podgoricu a po cca 16km odbočujeme doprava směr Šavnik a Žabljak. Zatáčkovitá silnice opět přes průsmyk – nádhera, totálně bez provozu. Za celou cestu do Šavniku jsme potkali tak maximálně dvě auta. Kousek za Šavnikem zastavujeme u hospody na pozdní oběd. Potkáváme se tam s motorkářem Vladem z Podgorice . Slovo dalo slovo a jedeme s ním do jiné hospody kousek za Nikšič na smažené rolky z vepřového masa, nadívané sýrem a pršutem . Loučíme se s Vladem a frčíme směrem k městu Plužine u Pivské přehrady, a dál na hranice s Bosnou. Stojí za to, zastavit se ještě v kaňonu řeky Komarnice – ten jsme si taktéž nechali na příští návštěvu Černé Hory. Okolo 17,30h dojíždíme na hranice s BiH Scepan Polje. Azyl bereme v soukromí jednoho rodinného domu. Jinak na černohorské, tak na bosenské straně je i možnost přespání v jednom z několika vodáckých kempů. Jdeme na pivo do restaurace a čekáme na Miloše a Sašu, kteří jsou na cestě z Istanbulu a jsou cca hodinu za námi. Večer sedíme všichni společně v hospodě, probíráme zážitky, tlačíme do sebe grilovaný ražniči a pivo Nikšičko a je nám fajn. Spát jdeme okolo půlnoci. Najeto cca 270km.

Den 7.
Ráno po snídani se loučíme s Milošem a Sašou, kteří jedou ještě do Chorvatska na Plitvická jezera. Přejíždíme hranice do Bosny a jedeme stejnou trasou, jen v opačném směru (jako druhý den výletu) přes Goražde, Ustiprača, Rogatici , Podromanii,Sokolac, až do Vlasenice. Nevadí nám to, protože cesta je pěkná, záživná a bez provozu. Ve Vlasenici obědváme – grilované kotlety a talíř míchaného grilovaného masa. Pár kilometrů za Vlasenicí odbočujeme doprava na vedlejší silnici na Paprača, Caparde, tam doleva na Tuzlu, v Simin Han doprava na Gornju Tuzlu a pěkným zatáčkovitým úsekem na Lopare, Pukiš a hraniční přechod Brčko – v jednom úseku od Gornje Tuzle je cesta několik kilometrů místy šotolinová a asfalt dost rozbitý. Přejíždíme přes hranice do Chorvatska , dáváme se na Županju, odtud už jen tranzit domů – po stejné cestě jako první den. Mezi Gyorem a Bratislavou cca v 1h v noci nás ještě chytá neskutečnej slejvák. Padají provazy vody, nejde skoro vidět na cestu, ploužíme se několik kilometrů tak maximálně čtyřicítkou. V Bratislavě na pumpě dáváme ještě kafe, a pak už jedeme bez zastávky až domů. Přijíždíme s Ríšem před pátou ráno. Najeto cca 950km.

Nálada v týmu jako vždy výborná, vejlet jsme si opět s klukama neskutečně užili, svezli jsme se luxusně a snědli jsme toho tolik, že Držák poslední dva dny jezdil s rozepnutejma kalhotama.
Celkově najeto cca 2900km. Motorky bez problémů, u jezdců občas drobné zažívací problémy přeléčené slivovicí :)

Sraz u Podivína na Shellce

Grilované žebírko po maďarsku

Pneuservis a penzion Ferguson

Pijeme Tuzlanski Pilsner

Zastávka za Vlasenicí

Oběd v Brodu - půl kila grilovanýho masa

Teleblbies na hrázi Pivské přehrady

V tunelu na odbočce k Durmitoru-směr Trsa

Nádherná silnička směrem na Trsu

Pivská přehrada-v pozadí město Plužine

Myší díra

Před Trsou

U Trsy-odbočka na Nedajno

U Nedajna-odbočka na kaňon Sušica a Žabljak

Cesta kaňonem Sušica na Žabljak

V kaňonu Sušica

Sušické jezero

Z Crna Gora na Žabljak

V 1800 m

S našimi domácími v Žabljaku

Náš azyl v Žabljaku

Černé jezero za soumraku

V chajdě

Nejhlubší místo kaňonu Tara

Teleblbies na úpatí kaňonu Tara

Most přes Taru

Řeka Tara

Po cestě kaňonem Tara

Klášter Morača

Řeka Morača pod klášterem

Kaňon Morača

Pizza v Tuzi před hranicemi s AL

Po cestě do Komani

V Komani

Pohled na přehradu a elektrárnu

Před hospodou v Komani

Po večeři

Koukáme na záznam příjezdu hokejistů

Poslední pivo před spaním

Čekání na trajekt

Se sympatickým holanďanem

Trajekt přijíždí

Už jsme naloděni

Teleblbies na trajektu

Nádherný panoramata

Bárka

Krásný soutěsky

Staňa převzal řízení lodi

Po cestě údolím Valbone

V údolí Valbone

Po cestě údolím Valbone

Cesta vyschlým řečištěm

Peřeje

Hotelochatkokemping ve Valbone

Naše chatky

Výborné pečené jehněčí

Teleblbies na odpoledním výšlapu směrem na Ragam

Na odpoledním výšlapu ve Valbone

Moje maličkost na výšlapu

Průzračná řeka

Nádherný hory

Po cestě z Fierze na Shkodar

Teleblbies nad přehradou u Fierze

Přehrada nad Fierze

Albánští výrostci na Držákově GS

Po cestě z Fierze na Shkodar

Teleblbies motocykly mezi Fierze a Shkodarem

Domorodec čeká na autobus do Kukes

Oběd v restauraci v Puke

V Puke

Po cestě z Puke na Shkodar

Ve Shkodaru

Kousek od Hani Hoti

Po cestě z Hani Hoti do Gusinje

Po cestě z Hani hoti do Gusinje

Nádherný sjezd do údolí k řece Cemit

Fakt nádhera

Údolí s řekou Cemit

Řeka Cemit

Trošku upadlo kolečko

Želva

Vyvěračka

Fotbalový stadion

Kousek před bistrem v Boge

Ríša - regulovčík pro krávy

Hranice Albánie - Černá Hora

Večeře-grilované kuřecí maso ve Vojno Selo

Jelen je lepší

Lepíme

Plavské jezero

Z Andrijevica na Matesevo

Z Miosky na Šavnik

Před Šavnikem

Šavnik

Setkání s Vladem

S Vladem v hospodě mezi Nikšičem a Plužine

Oběd-smažené vepřové rolky se sýrem a pršutem

Kousek před Plužine

Karlos a jeho XT 660

Večer s Bluesberym a Miloschem-grilované ražniči

Na druhém břehu je Bosna

Nošení ženského přirození na terasu je zakázáno

V kaňonu řeky Prača

Super reklama na restauraci

Oběd ve Vlasenici

Cesta k hraničnímu přechodu Brčko BiH-HR

Zaminováno

V Bratislavě na pumpě-už jsme skoro doma